Zámek Locika


Slide 1
Slide 2
Slide 3
Slide 4
Slide 5
Slide 6
Slide 7
Slide 8
Slide 9
Slide 10
Slide 11
Slide 12
Slide 13
Slide 14
Slide 15
Slide 16
Slide 17
Slide 18
Slide 19
Slide 20
Slide 21
Slide 22
Slide 23
Slide 24
Slide 25
Slide 26
Slide 27
Slide 28
Slide 29
Slide 30
Slide 31
Slide 32
Slide 33
Slide 34
Slide 35
Slide 36
Slide 37
Slide 38
Slide 39
Slide 40
Slide 41
Slide 42

_

Do pohádky nevedou tajné dveře, ani se tam nedá projít skříní. Přesto tam cesta vede. Stačí pouze najít a přelézt ten správný plot.

V brzkém ránu působí osamocený zámek smutně, jako kdyby v něm byla uvězněná princezna Locika. Není náhoda, že je zámek s tímto jménem spojován. Zarostlá věž s hodinami jako by byla postavena podle literární předlohy bratří Grimmů a každou chvíli se nám za zády měla objevit čarodějnice Gothel, která Lociku do věže zavřela. Věž, bez dveří a schodů, má je jednu místnost a jedno okno, odkud Locika shazuje své dlouhé vlasy dolů. „Spusť dolů své vlasy, abych mohla vyjít po zlatých schodech.“, přikazuje často čarodějnice. Nás ale nepřilákal zpěv Lociky, který se prý rozléhá z věže, ale touha vidět zdobené sály zámku, který je již dlouho opuštěný.

Při průchodu temným sklepením nás doprovází pouze světlo baterky a pochybnosti, zda se nám povede najít tu správnou cestu vzhůru. Průlezy jsou stále menší a až na konci poslední místnosti je vidět slabý proud světla. Ten, jako ukazatel cesty, značí výlez na denní světlo. Schody vedou do jedné z místností, ze které se dá jít na točité schodiště věže. Krásně zdobené sály jsou až v druhém křídle zámku. Jako první procházíme sálem s portréty předků šlechtického rodu, který si nechal postavit zámek ve stylu anglické gotiky.

Bohatě zdobené sály přežily období 2. světové války, kdy jej využívali nacisté a následně i dobu poté, kdy zámek obsadila sovětská armáda. Tehdy zámek sloužil jako lazaret. Než byl zámek opuštěn, fungoval jako hotel a v některých místnostech je dodnes poznat zásah lidí a výsledky přestavby. Z původního vybavení se nic nedochovalo. Prázdné místnosti jsou přesto pohádkově zajímavé a kromě výzdoby se tu na pár místech zachovaly i lustry. Při průchodu jednotlivými pokoji mě napadá, že by zámek šel lehce znovu uvést k životu. Okna nejsou rozbitá a vstup do interiéru není úplně snadný. Snad právě proto, že na první pohled vypadá zachovale, se ještě nenašel nikdo, kdo by ho zničil.

Je čas odejít. Vybíráme si bezpečnější cestu, než princ z pohádky, který z veškerého zoufalství skočil z věže a byl oslepen trny, které pod zámkem rostly. Naší jedinou překážkou je pouze kouzelný plot, za kterým končí pohádky a začíná reálný svět.

_

_____________________________________________________________________________________________________________________________________________

Fotografie podléhají autorským právům a nesmí být jakkoliv použity bez souhlasu autora a bez uvedení odkazu www.opustenamista.cz

_